Okruh na dráze Val Vibrata patřil letos k tomu nejvzdálenějšímu co musíme absolvovat. Tato dráha patřila v minulosti k velmi známým okruhům kde byl pořádán nejeden velký evropský závod. Zázemí trati je nejlepší z letos navštívených okruhů šampionátem EasyKart a vlastní trať také.
Pole českých jezdců se na tento závod rozrostlo o dalších 5 motokár týmu SODI (Jakuba Kadlčáka v E100, Bábičkovic děvčata E60, E50 a Filipa Otevřela E50). Dohromady s Vaškem Šafářem, bratry Tlachačovými a Matějem Kácovským pěkná účast.
Vašek bojuje o celkové vítězství v E100 a tak bylo důležité, aby se udržel na špici, případně se svým soupeřům vzdálil. Stovky ve Val Vibrate patřily jednoznačně k nejdramatičtější třídě. V prefinále došlo k vážné nehodě na cílové rovince kdy motokára po kontaktu se soupeřem doslova smetla v plné rychlosti traťového komisaře mávajícího šachovnicovým praporem konec závodu (naštěstí tato hrůzně vypadající situace dopadla „jen“ zlomeninou klíční kosti komisaře a u závodníka pouze otřesením). Dramatičnost ve třídě E100 pokračovala i ve finále kdy během dvaadvaceti kol došlo devětkrát k výměně vedoucího závodníka a to nezřídka po kontaktu a následnému propadu vedoucího závodníka o mnoho pozic. To potkalo i Vaška, který startoval do závodu z první řady a dokončil na šesté pozici i přes to, že se ocitl mimo trať. Na tomto „závodění“ vydělal Jakub Kadlčák který si dojel ve své premiéře pro krásné třetí místo. Vašek udržel vedení v šampionátu. Zdeněk Tlachač pak závod nedokončil vinou spadlého řetězu po kontaktu se soupeřem.
V šedesátkách se naše duo Matěj a Jonáš svědomitě připravovalo na nedělní závod, jelikož oba kluci byli na místní trati poprvé. Přímá kvalifikace do finále „A“ se poslední dobou stává povinností, které někdy zabrání určitá dávka smůly, případně technická obtíž. Ve Val Vibrátě toto bohužel okusil Jonáš kterému v zahřívacím kole rozjížďky spadl řetěz a tak se musel kvalifikovat přes finle „B“. Dlužno dodat, že oba malí kluci mají mezi svými italskými soupeři mnohé kamarády a tak to při finále „B“ vypadalo spíše jako na nějaké české trati, jelikož se ozývalo mnohohlasé „Jonas, Jonas,.. . (to zařídil Matěj). Jonášovi to patrně pomohlo, jelikož finále „B“ vyhrál. Do finále „A“ startoval z 29.pozice. Matěj pak z dvanáctky. Start šedesátek byl dramatický a po větším závaru na startu se Jonášovi podařilo krásně poskočit o devět pozic, aby po osmnácti kolech finále skončil na místě patnáctém. Matěj se po několika krásných soubojích vedl skupinku stíhající čelo závodu a nakonec se dostal až na místo osmé. Pro letošek byl tento závod rekordní co do počtu nedončených závodníků, kdy šachovnici na konci závodu spatřilo jen 24 z 34 startujících, na trati to vypadalo jako po boji.
Vzhledem k italským prázdninám a dovoleným se šampionát odmlčí až do začátku září a tak všichni budou sbírat sílu na konec sezóny.
